Po smrti našeho pejska jsem si myslela, že si nového pořídíme až oplotíme pozemek. Když však Andy odešel, věděla jsem, že to dlouho nevydržím a hned jsem si pohrávala s myšlenkou jít do toho přeci jenom dříve...plot ne plot. Zpočátku se výběr plemene točil jen mezi rasami: bernský salašnický pes a novofundlanský pes a jen náhodou mě pak napadl zlatý retriever...jak jsem jen mohla zapomenout na toto krásné plemeno? Nakoupila jsem si pár knížek o všech třech rasách a četla a četla. A hlavně jsem brouzdala po internetu. Chtěla jsem se hlavně zaměřit na povahu a také zdraví těchto psích společníků. A bylo rozhodnuto. Bude to zlatý retriever!

    Než jsme si pořídili Balůa, pořádně jsem nevěděla, kde začít s výběrem chovatelské stanice. Chtěla jsem štěně v měsíci únor nebo březen. Všechny ty chupaté malé kuličky byly tak krásné. Věděla jsem, že chci pejska a to po zdravých rodičích, takže jsem výbírala štěně s průkazem původu, kde je alespoň malá záruka zdraví...Nebyla jsem si jista, zda bych se chtěla věnovat výstavám, věděla jsem, že chci chlupatého společníka, který by se s námi vyřádil procházkami po horách. Našla jsem si chovatelské stanice, které již narozená štěňátka nabízela nebo kde se v nejbližším termínu narodí a vybírala a vybírala. Nakonec jsem našla chovnou stanici Zlatá kudrnka z Vrchlabí, kde jsem byla unešená štěňátky ze spojení maminky Element Brenda Misantos alias Arinka a tatínka Áres Flores Vitae. Štěňátka se narodila v den manželových narozenin a to 13.12.2011. Telefonicky jsem se pak spojila s paní Lucií, majitelkou štěňátek...a bylo rozhodnuto. Dne 21.1.2012 jsme se rozjeli do Vrchlabí osobně představit a vybrat malého prcka. Věděla jsem, že modrý klučina je již zadaný, takže druhým adeptem byl červeňáček a toho jsme si pak nakonec i vybrali. Cesta tam byla krásná, svítilo nám sluníčko a ve Vrchlabí jsme i s přestávkami byli cca za pět hodin, za to ta zpáteční...sněhová kalamita, bílá tma, maximální rychlost 40km/h až do Olomouce, pak už to bylo lepší...šílené, měli jsme opravdu strach. Domů jsme se dostali až kolem druhé hodiny ranní...a řekli si, že takhle už nikdy více...!!!

 Arinka - maminka Balůa