Balův deník

 

19.týden - 22.týden

10.5.2012

    Po dlouhé odmlce...Celý měsíc jsme se trápili se zánětem třetích víček. Balůa to první týdny docela otravovalo, takže jsme nemohli chodit ani cvičit...maximálně pouze kolem baráku. Dnes jsme byli, doufejme že naposledy, u veterináře a vypadá to dobře!!! Očka máme zdravá!!!

 

16.týden

31.3.2012

   Tak nám zase nasněžilo, zdálo se, že to vyjde ..... :-((. Baloušovi to samozřejmě nevadí, až tedy na ten silný vítr. Sníh a bahýnko...to je jeho. Z důvodu špatného počasí nám byla zrušena už druhá hodina našeho výcviku, tak se snažíme procvičovat alespoň u nás u srubáče. Balůovi to docela jde a pro piškotek udělá samozřejmě vše. :-)

 

15.týden

21.3.2012

    Dneska jsme se poprvé ukázali na společném cvičení, které se konalo u Tesca. Balouš byl z toho docela mimo, dlouho už neviděl tolik psů najednou. Dokázal vnímat tak 30 minut a pak už z toho bylo jen trápení. Když jsme přišli domů, byl totálně vyřízený...:-)))

 

14.týden

17.3.2012

    Dnes jsme byli poprvé v psí školce v Třinci. S paní Evou jsme měli první soukromou hodinku, kdy jsme si povídaly o mých představách, co zamýšlím s Baloušem a o celkové výchově psů. Tak jsme se zapovídaly, že z jedné hodiny byly skoro dvě. Balouš si mezitím udělal bahenní koupel, najedl se kravinců a pěkně si poběhal. Na sluníčku bylo super a pěkně jsme si ho užili...na zavolání na mě težce kašlal, takže jsme se pěkně ukázali... :-)).

 

13.týden

6.3.2012

    Tak jsme se vrátili z veteriny a máme píchanec za sebou. Vážíme 10,5 kg! Dovnitř jsme šli jako velcí chlapáci, ale jakmile jsme uslyšeli vyjícího psa, bylo po hrdinství. :-) Za tři týdny nás čeká ještě vzteklina a bude na tento rok vystaráno.

    Přemýšlím, že by jsme začali chodit do psí školky, která tady u nás poblíž funguje. Uvidíme, musím si ještě zjistit, co a jak. Podmínkou účasti je platné očkování, takže máme ještě chviličku čas.

 

12.týden

29.2.2012

    Balů dostává večerní záchvaty radosti...:-). Stačí se dobře najíst, vyvenčit se, a to hlavně vykadit a chytá roupy. Pobíhá po baráku jako neřízená střela se všemi hračkami hlava ne hlava. Dnes to trvalo tři hodiny a při neustálém pití se nám sem tam stane nehoda. Budeme muset prodloužit procházky a více ho unavit venku.

 

2.3.2012

    Dnes byl Balů se mnou opět v práci. Spí pod stolem u mých nohou, občas si hraje s uzlíkem z buvolí kůže nebo s hračkami. Nejvíc se zatím asi osvědčilo klubíčko vytvořené z žinylkových ponožek, které dostal od kolegyně z práce. Když se vzbudí, zajdeme se projít ven a pak pracujeme dále. Už si také zvyknul na jízdu autem. Hodinovou cestu do práce většinou prospí, hraje si anebo pozoruje z okna okolní svět. Jsem překvapená, jak jde všechno hladce.

 

4.3.2012

    Včera jsme si udělali malý výlet do okolní Bytřice. Bylo tak krásně, že se nedalo odolat. Zatím co manžel nakupoval nějaké drobnosti, my jsme se byli s Balůem projít. Udělali jsme menší okruh kolem místního bazénu, základní školy a zpět. Na vodítku jdeme krásně, sice né vždy předpisově u levé nohy, ale to ještě dopilujeme. Zatím nám dělají problém spíš okolní zvuky, kterých se Balů bojí. Takže budeme muset zkoušet a zkoušet. Potkali jsme pár psích kamarádů a naštěstí nás žádný nesežral. U jednoho jsme měli totiž namále, kdy jsme potkali volně pobíhajícího německého ovčáka, kterého si v poslední chvíli chytla panička, když už se na Balůa chystal...:-(.

    Kolem domu jsem poprvé vyzkoušela píšťalku a zatím nám to funguje!

 

 11.týden

25.2.2012

    Balů nám začíná chytat venku móresy, už nepřichází na první zavolání a nejdůležitější se pro něho stávají zaječí hovínka, klacíky a vyčnívající tráva ze sněhu. Budu muset na toho mého chlupáče něco vymyslet. Možná zkusím použít píšťalku...

    Dnes jsme měli doma první psí návštěvu. Yorkšír jménem Andy. Zpočátku se zdálo, že si nepadli do oka, ale nakonec si oba vyhráli tak, že už k večeru oba nemohli a museli odpočívat.    

 

27.2.2012

    Včera jsme poprvé Balůa odčervovali a nějak mu to nesedlo, v noci se nám pozvracel. Teď už je zase vše v pořádku.

    Dnes nám přišly pro Balůa granulky Artemis, které jsem objednala prostřednictvím paní Lucie a moc ji za to děkujeme.

 

 

10.týden

20.2.2012

    Dnes jsem byla s Balůem poprvé v práci a všechno proběhlo v pořádku. Malej si to náležitě užíval, kolegyně si zase užívaly jeho...nakonec šišlaly i mezi sebou :-).

    Byli jsme poprvé i na veterině, kde jsme si nechali ostříhat drápky a vyzvedli tablety na odčervení. Máme už 9 kg!!! Nakonec jsme si vybrali veterinu v Bohumíně - ABVET, tak uvidíme, jak budeme spokojeni.

 

 

9.týden

17.2.2012

    Tento týden je ve znamení mé dovolené a hlídání Balůa...nakonec jsem se rozhodla pro toto jméno...a podle toho, jak prcek vypadá...to bude jméno právě pro něho. Papáme, hrajeme si a venčíme se. Je až s podivem, jak je chlupáč naučený čistotě z předchozího domova. Ta malá chlupatá příšerka si řekne, když chce jít ven. Sedne si k venkovním dveřím a čeká nebo si štěkne. Za tento týden se nám stala jen jedna nehoda a v noci spíme celou noc.

    To malé škvrně už slyší na své jméno a ví, co znamená "ke mně" a "sedni"...je to můj šikulka...

 

8.týden

10.2.2012

    Tak zítra nastane den, kdy si s manželem jedeme pro mrňouse. Pořád ještě uvažuji nad jménem, zda to bude Fabio nebo Balů. Fabio je určitě jméno honosnější, ale něco mě pořád přitahuje k Balůovi. Uvidíme...

    Doufám, že bude mnohem lepší počasí, než jak tomu bylo naposledy, kdy jsme si byli mimi vybírat. Saprlote...už se nemůžu dočkat!!! Myslím, že už máme doma všechno připraveno, takže huráááá do toho!

 

12.2.2012

    Včerejší cesta proběhla v pořádku. Bylo krásně, tak jsme si to fakt užili. Ve Vrchlabí nás přivítala paní Lucie, majitelka se svými fenkami Arinkou, maminkou našeho prcka, Lejdynkou a puberťákem Donem. Naše mimi jakoby už vědělo, že pojede právě s námi a v ohrádce čekalo jako jediné u východu. S majitelkou jsme si popovídali, vyřídili potřebné formality, vzali prcka, rozloučili se a ujížděli směr Nýdek.

    Paní Lucie byla docela na měkko, ale kdo by nebyl. Je až s podivem, co všechno dokázala zvládnout, práci, děti a do toho ještě psí mimina....:-)

    Cesta byla dlouhá a proto jsme si naplánovali tři zastávky v domnění, že se malému bude chtít čůrat. Ten však celou cestu prospal, no a když jsme zastavili a dali ho přeci jenom vyvenčit, rozjely se mu nohy a spal dále. Teprve až třetí zastávka se neminula účinkem.